close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

poznání smrti

14. května 2006 v 19:16 | slayer |  Smrt
Jako životní úkol
smrt je první vážná skutečnost života. smrt je tajemstvý života. Smrt je původ života. To Keltové poznali a povýšili smrt na svůj první filosofický úkol. tak tomu bylo ve všech kulurách na této planetě - s jedinou vyjímkou té naší. Smrt neexistuje - v Evropě. Moderní kultura smrt popírá a zaměňuje umírání za smrt. Umírání se týká zániku těla, se smrtí nemá nic společného. Na jedné straně se smrt týká onoho zlomku vteřiny, kdy se tělo "vzává ducha", kdy se odděluje vědomí od těla. Na straně druhé je smrt "životem po smrti". Jako všechny národy a všichni lidé se i Keltové báli umírání, avšak smrt, dimenze smrti pro ně byla nadějí. Moderní kultura neví nic o fyzice naší sousední dimenze. Pro staré kultury byla smrt samozřejmostí a nejdůležitější životní myšlenkou, neboď pozemský svět za odlesk světa mrtvých. Moderní kulura, která se celosvětově vyznačuje potíráním a znásilňováním ostatních kultur, se dnes stala globalni kulturou, respektive nadkulturou, a vnutila všem starým civilizacím v asii,Africe a americe svoji nevědomost a říši mrtvých. Tím sice byla ze světa sprovozena smrt, ale utrpení spojené s umíráním zůstalo. tento chybný vývoj má na svědomí křesťanské náboženství a naivní přírodověda, která se zaměřila výhradně na viditelnou hmotu.
Hlavním znakem současné společnosti je, že úplně zapoměla na smrt. Tím život získal převahu nad smrtí a onemocněl materialistickým nadýmáním. žijeme dnes jako nemocní lidé. Neboď k životu patří vždy vědění, zkušenost věčnosti života, života jako věčného úkolu. Ten, kdo žije v dnešní kultůře, vychází z přesvědčení, že život se rovná fyzické existenci. nicméně aby život byl šťastný, musí vycházet z věčnosti životního principu, z hlediska žijícího nesmí smrt existovat. Takto k životu přistupovali Keltové. Sami sebe chápali jako věčně žijící, ale v proměnlivých formách, jako živé, mrtvé či znovuzrozené lidské tvory nabo jako znovuzrozené jiné bytosti.
Je s podivem, jak dnešní člověk, který neví nic o smrti, znovuzrozování a struktůře zásvětí, může vůbec smysluplně žít. Stálo by za prozkoumání, zda je toho ještě vůbec schopen, nebo zda se o něj strach ze smrti projevuje tolika obrannými a vytěsňovacími mechanizmy, že vede existenci "slepé báby", která mu neumožňuje užívat života plnými doušky ani ho jaksepatří ctít jako posvátnou, protože dočasnou a darovanou cestou, zaměněnou na plnění úkolů a získání poznání. toto je protiklad, v němž vězí dnešní světová kultura. Veškeré její aktivity a cíle jsou jednostraně orientovány na život, ale smrt, ta se vznáší nad vším a jenom podněcuje k dalším vytěsňovacím a náhržkovím činnostem. stejně jako všechny předkřesťanské kultury přistupovali i Keltové k fenoménu života a smrti zcela přirozeně: Užívaly si života, avšak ani na okamžik nezapomínali na smrt. Smrt pro ně byla zemí světa, kterou chápaly jako základ všech hmotných věcí a bytostí, přičemž tělo, respektive hmotu považovali toliko za přechodnou projekci jemnohmotné úrovně bytí do pevné časoprostorové dimenze. Tento univerzální světový názor, který vyznávaly nejmenší kmeny i velké starověké kultury až do agresivního a fanatického vystoupení křesťanstvý, je dnes zapomenut. moderní človek dnes lační po životních požitcích a současně je pronásledován neustálím zjevováním smrti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.