Večer.. ten proklatý večer. Sedí u hřbitova svých příbuzných a dnes to cítí.. musí jít za nima… Celý život.. to trápení, strach před otcem..Je to jako z hororu. Před několika lety chodíval otec podnapilý domů. Vzal kožený opasek a zbil ji jako kus hadru. Jako by byla smítko na zemi. Bezvládná věc života. Pak to přišlo.. nevnímala už tu bolest.. začalo se ji líbit si ubližovat. Otec se znovu opil, až usnul na koleji a přejel ho vlak.. Náhlá úleva, ale ty měsíce proplakaných nocí.. matka se zhroutila. Vyhodili ji ze školy. Život bez smyslu. Dnes je ten večer, kdy vstoupí do onoho světa a bude si žít tak svobodně, jako si vždy přestavovala. Najednou cítila teplý proud sametově červené barvy jak po zápěstí kape na svůj budoucí hrob. Kape její život, jeji vzpomínky vše bude ztraceno.. jednou provždy létá si tak.. lehce